PRO-AM PŘÍBĚH Č.2: CO MI PŘINESLO PRO-AM
Co mi přinesl tanec s profesionálem? No, která žena by si nechtěla zatančit s profesionálním tanečníkem…
Několik let jsem s kamarádem navštěvovala taneční kursy pro dospělé, kde jsme v určitý okamžik dospěli do bodu, kdy to bylo spíše společenské setkávání a v zásadě žádný taneční posun jsme již nezaznamenávali. V té době jsem od kolegyň ze zaměstnání dostala voucher na jednu lekci tance s profesionálním tanečníkem. Počáteční nadšení se změnilo v obavy a nervozita dosáhla vrcholu, když mě ve dveřích tanečního studia přivítalo „Cosi“ velmi mladého, velmi vysokého a velmi, velmi štíhlého… Z toho „Cosi“ se vyklubal profesionální tanečník Vítězslav Rázek, mimo jiné mistr České republiky v show dance, který mě překvapil svým humorem, svou empatií a svým přístupem k totálnímu dřevu. Hned první lekci mi řekl, že podle něj se tančit může naučit opravdu každý a že nejtěžší krok je ten první. Tím mě navnadil a hned jsme si domluvili lekci další. A potom další. Pak jsme se pravidelně potkávali na tréninku jednou týdně, po čase dvakrát týdně a nyní se vídáme 2-3 x týdně. A celé to trvá již tři roky.
Co je výsledkem celého snažení? Zjištění, že to, co vypadá tak ladně a přirozeně v podání profesionálních tanečníků, je výsledkem velké a letité dřiny a není na tom přirozeného vůbec nic. Již dávno vím, že nikdy nebudu vypadat na parketu jako víla, ale stejně mi to nedá. Před zrcadlem v koupelně si kontroluji postavení, na chodbě zkouším kroky a při usínání si opakuji sestavy. Vím, že bojuji proti Alzheimerovi, že si udržuji fyzickou kondici velmi příjemným způsobem, že jsem na lekcích potkala nové přátele, kteří mi přinesli do života, a to nejen toho tanečního, hodně radosti. Už poznám, kdy jsem udělala chybu a proč jsem ji udělala a poznám, kdy jsem to udělala dobře. Protože v ten okamžik prostě s partnerem zapadnete do sebe, všechno jde najednou tak nějak hladce a najednou víte, že se té vysněné víle přibližujete alespoň o malý krůček. Prostě najednou ten tanec cítíte.
A k čemu to celé spěje? V určitý okamžik se necháte přemluvit a zúčastníte se nějaké tanečné soutěže ProAm… Tam zjistíte, že v tom nejste sama, že takových bláznů je daleko víc, že nejste jediným člověkem, kterému tanec přináší radost do života. Hodíte za hlavu všechny předsudky a užijete si soutěžní tanec se vším všudy. I kdyby to mělo být jen jednou v životě, tak to stojí za to. A za to Vítkovi děkuji.